Alláh učinil modlitbu (Salah), která je jedním z pěti pilířů islámu, povinnou pro své otroky a nařídil jim, aby ji založili a vykonávali dobře. Modlitba (Salah) je jednou z nejdůležitějších věcí, které náš Prorok Mohammad (S. A. W.) vysvětlil lidem, slovně a prakticky. On (S. A. W.) nás zavázal, abychom ho zkopírovali ve své modlitbě, říká:
„Modlete se, jak jste mě viděli modlit se“ (Sahih Bukhari: 631)
předpoklady (Shurut) modlitby (Salah):
předpokladem je podmínka, která je nutná, aby se stalo něco jiného, a pokud chybí, věc je neplatná a nesplněná e-g omývání (Wuḍhu) je předpokladem pro Salah.
je povinné, aby osoba, která si přeje vykonávat modlitbu (Salah), se před vstupem do modlitby ujistila, že splňuje následující předpoklady (Salah):
1. Záměr: (an-Niyyah) pro modlitbu: Osoba, která se bude modlit, musí mít ve svém srdci záměr modlit se tuto konkrétní modlitbu. Prorok Mohammad (S. A. W.) říkával:
všechny činy jsou úmyslné a každý člověk musí mít to, co zamýšlel.“(Sahih Bukhari: 54)
Prorok (s. A. W.) nás nikdy nenařídil, abychom slyšitelně nebo neslyšně uváděli záměry pro jakýkoli akt uctívání, a společníci (R. a.) to také neudělali.
2. Čištění (Taharah): Člověk se musí ujistit, že tělo osoby, její oblečení a místo (země, na které se modlí) jsou jasné od všech druhů nečistot, než začne modlitbu.
3. Omývání (Wudu): omývání je součástí čištění. Omývání (Wuuu) je jedním z nejdůležitějších předpokladů pro Salah (Klikněte zde, abyste věděli o Prorokových Sunnahách provádění Wudu/omývání).
náš Prorok (s. A. W.) řekl:
„Bůh nepřijímá modlitbu nikoho z vás, když jste poskvrněni, dokud jste provedli omývání.“(Abu Dawud: 60)
4. Zakrytí soukromých částí: před zahájením modlitby musí člověk pokrýt celé své tělo a soukromé části včetně ramen. Totéž je patrné z následujících Aya Koránu:
„Ó synové Adamovi, vezměte si ozdobu svou pro každého masjida (k modlitbě)“ (Súra Al-Araaf 7:31)
většina učenců se shoduje v jednom bodě, že během modlitby, je vysoce doporučeno, aby měl člověk během modlitby zakrytou hlavu.
je však pro ženu povinné celé tělo kromě obličeje a rukou.
5. Tváří v tvář Kabah / Qibla: směrem k Qibla (Kabah) je velmi důležitou podmínkou provádění modlitby. Kdekoli se člověk bude modlit, měl by čelit Kabahovi. Jak říká Alláh v Koránu:
„…. Takže otočte svou tvář směrem k al-Masjid al-Haram. A ať jste kdekoli, otočte k tomu tváře….“(Súra Al-Baqarah 2:144)
je povinné pro každého, kdo může skutečně vidět Kabah / Qibla čelit přímo. Pokud jde o ty, kteří to ve skutečnosti nevidí, měli by čelit jeho směru.
pokud je však osoba na místě, jako je poušť, džungle, neznámé podivné město nebo místo, kde nezná směr Qibly, měl by se snažit co nejlépe zjistit směr Qibly od ostatních, a pokud to není možné, měl by použít svůj úsudek a čelit směrem, o kterém si myslí, že je směrem Qibly, a Alláh přijme jeho modlitbu.
je důležité začít Salat směrem k Qibla a nezáleží na tom, zda se jeho směr mění, když se modlí, např. v lodi, vlaku nebo letadle atd.
Poznámka: V současné době je k dispozici kompas, který udává směr Qiblah. Na podivných místech a letadlech je užitečným nástrojem k držení.
základy (Arkaan) modlitby (Salah):
zásadní je vlastnost nebo charakteristika něčeho, co z něj dělá to, co je, a pokud chybí, věc je neplatná. Například recitace súry Al-Fatḥiaḥ v každém ‚Rakaat‘ je zásadní pro modlitbu.
1. Stojící (Qiyaam): je povinné, aby se osoba modlila. Jak říká Alláh v Koránu:
“ buďte strážci svých modliteb a modlitby nejmírnější a postavte se s oddaností Alláhovi.“(Súra Al-Baqarah 2:238)
Prorok Mohammad (S. A. W.) řekl:
“ ……. pak čelte Qible a řekněte Takbir (Alláhu Akbar), a pak recitujte to, co víte o Koránu, a pak se klaňte a zůstaňte v tomto stavu, dokud se nebudete cítit v klidu v klanění, a pak zvedněte hlavu a postavte se rovně …. „(Sahih Bukhari: 6667)
Toto je sloup (rukn) pro toho, kdo je schopen stát. Pokud člověk nemůže stát, může se modlit vsedě, vleže na boku nebo v jakémkoliv postavení, které je schopen zaujmout. Prorok (s. A. W.) řekl:
“ Modlete se ve stoje. Pokud nejste schopni stát, pak se modlete. Pokud se nemůžete modlit sedět, modlete se (zatímco ležíte) na vaší straně.“(Sahih Bukhari: 1117)
2. Takbeer-e-Tehrimah (otevření Takbeer pro vstup do modlitby): to se děje, když člověk začíná se Salahem tím, že říká „Alláh-u-Akbar“ (Alláh je největší), zatímco zvedá ruce na úroveň ramen s dlaněmi směřujícími dopředu. Abu Humaid As-Saidi (R. A.) řekl:
“ jsem jedním z vás, který je více informován o tom, jak se modlil Posel Alláhův (S. A. W.). … Když Posel Alláha (S. A. W.) vstal, aby se modlil, zvedl ruce, aby je přivedl naproti ramenům, a vyslovil takbir (Alláh je největší) …. „(Abu Dawud: 730)
podle výše zmíněného hadísu by měl člověk začít modlitbu slovy “ Alláh-u-Akbar „(Alláh je největší), zvedl obě ruce na úroveň ramen nebo uší, pak by měl sklopit ruce přes hruď pravou rukou nad levou rukou. To platí stejně pro muže i ženy.
jak vypráví Tawus:
“ Posel Alláha (S. A. W.) položil pravou ruku na levou ruku a pak je v modlitbě složil přísně na hruď.“(Abu Dawud: 759)
3. Při pohledu na místo poklony:
člověk, který se modlí, musí mít ve své modlitbě pokoru a pozornost a měl by se vyhnout všemu, co by mohlo odvrátit jeho pozornost. Zatímco stojí, měl by se dívat k místu jeho klanění. Neměl by se otáčet doprava nebo doleva. Rovněž není dovoleno, aby osoba, která nabízí modlitbu, zvedla zrak k obloze.
4. Úvodní prosba: po Takbeer-e-Tehrima by člověk měl začít recitováním jedné z proseb stanovených prorokem (S.A. W.) během prvního Rakaat/Rakat pouze. Následuje jedna z mnoha takových proseb.
bylo vyprávěno, že Abu Saeed (R. A.) řekl:
“ když se Posel Alláha (S. A. W.) začal modlit, řekl:
سُبْحَانَكَ اللَّهُمَّ وَبِحَمْدِكَ، وَتَبَارَكَاسْمُكَ، وَتَعَالَى جَدُّكَ، وَلَا إِلَهَ غَيْرُكَ
(Subhanakallahumma, wa bihamdika tabarakasmuka wa ta ‚ ala jadduka wa la ilaha ghairuk)
Překlad: Sláva je na Vás, Ó Alláhu, a chválu. Blahoslavené je vaše jméno a vznešené je Vaše Veličenstvo. Není nikoho hodného uctívání kromě tebe.
(An-Nasai: 900 & Abu Dawud: 775)
5. Recitující Súru Al-Fatiḥah: Po spuštění s prosbou, člověk by měl recitovat ‚Taawudh‘
أَعُوذُ بِاللَّهِ مِنَ الشَّيْطانِ الرَّجِيْمِ
(Audhu billahi mina shaitaan nir rajeem)
Překlad: jsem hledat útočiště v Alláha před odmítli Satana.
(Súra Al-Nahl 16:98)
Po Taawudh‘, recitovat ‚Tasmiyah‘
بِسْمِ ٱللَّهِ ٱلرَّحْمَٰنِ ٱلرَّحِيمِ
(Bismillah ir-Rahman ir-Rahim)
Překlad: Ve Jménu Alláha, Milosrdného a slitovného.
je třeba poznamenat ,že toto (Taawudh ad Tasmiyah) by mělo být řečeno pouze tiše během prvního Rakat(Otevírací jednotka modlitby).
po Taawudhu a Tasmiyah musí člověk recitovat celou súru Al-Fatihah. Toto je sloup (rukn) a modlitba bez něj nebude správná. I těm, kdož arabštinu neznají, je tedy povinné, aby si ji zapamatovali.
Posel Alláha (S. A. W.) řekl:
„každá modlitba, ve které Ummul-Kitab (Matka knihy i-e Súra Al-Fatihah) není recitována, je nedostatečná.“(Sunan Ibn Majah: 889)
“ ten, kdo ve své modlitbě nerecituje Al-Fatihu, je jeho modlitba neplatná.“(Sahih Bukhari: 756)
(Klikněte zde pro informace o významu súry Al-Fatihah)
je povinné, aby každý člověk recitoval súru Al-Fatihah v každém Rakaatu (všechny jednotky modliteb, ať už povinné modlitby za modlitby Sunny nebo Nafil).
6. Recitace po súře Al-Fatihah: je doložena ze sunny Proroka Mohammada (S. A. W.) že po recitaci súry Al-Fatihah, jeden by měl recitovat další súru z Koránu nebo recitovat některé Aayahs Koránu v prvních dvou Rakaat Fardh Salah (počáteční první dvě jednotky povinných modliteb).
Abu Qatadah (R. a.) uvedl, že:
Prorok (s.A. W.) by recitoval Al-Fatihah a některé súry v prvních dvou Rakaat polední modlitby a pouze Al-Fatihah v posledních dvou Rakaat. Někdy recitoval nějaké verše. První Rakaatův recitál by byl delší než druhý. Tak se to dělo v odpoledních a ranních modlitbách. (Abu Dawud: 78)
Sunna má také učinit recitaci v prvním Rakaatu delší než recitaci v druhém Rakaatu.
délka recitace se bude lišit podle různých modliteb. Obecně je tedy recitace v modlitbě úsvitu (Fajr) delší než recitace v kterékoli z ostatních modliteb. Dále přichází Zuhr, pak Asr a Maghrib, pak Isha.
7. Luk (Rukoo): Po dokončení výše uvedených kroků by osoba nabízející modlitbu měla zvednout ruce způsobem popsaným výše s ohledem na počáteční Takbeer (Takbeer-e-Tehrima) a také říci Takbeer (tj.
pak člověk provede Rukoo (uklonění) takovým způsobem, že všechny jeho klouby jsou usazeny a každá část těla je v klidu. Jedná se o sloup (rukn). (To je prokázáno Sunna z Hadith v Sahih Bukhari: 739)
bylo vyprávěno, že Abu Masud (R. A.) řekl, že Posel Alláha (S. A. W.) řekl:
“ modlitba není platná, pokud člověk nepřinese svou páteř k odpočinku, zatímco se klaní a klaní se.“(An-Nasai: 1027)
Sunna způsob provedení Rukoo (uklonil), člověk by měl položit ruce pevně na kolena, roztáhl prsty, jako by se chytil kolena, natáhl záda a vyrovnal ji a pak by se na ní usadil. Člověk by neměl způsobit, že jeho hlava klesne níže než jeho záda, ani by ji neměl zvednout nad ni. Spíše by to měl vyrovnat zády. Osoba by měla také držet lokty (rovné a) od jeho stran. Po tom, člověk by měl říci, třikrát, nebo více, v Rukoo:
سُبْحَانَ رَبِّيَ الْعَظِيمِ
(Subhaana Rabbee al-Adheem)
Překlad: Sláva, můj Pane Vznešený.
(An-Nasai: 1046)
8. Rovnání z Rukoo (Qawmah): po výše uvedeném kroku musí osoba zvednout a narovnat záda z Rukoo (postavení po Rukoo se v arabštině nazývá Qawmah). On by řekl, zatímco zvedl zpět,
سَمِعَ اللَّهُ لِمَنْ حَمِدَهُ
(Sami‘ který šířil mír, jen liman hamidah)
Překlad: Bůh slyšel ty, kdo to poslal chválí Ho.
(Sahih Bukhari: 795)
osoba by měla zvednout ruce, když se zvedne, způsobem, který předcházel (Takbeer-e-Tehrima). Pak by měl člověk stát rovně a zůstat v klidu, aby se každá kost vrátila na své místo a řekla, když stála:
رَبَّنَا وَلَكَ الْحَمْدُ
(Rabbanaa wa lakal-hamd)
Překlad: Ó náš Pán! A všechna chvála je pro vás.
(Sahih Bukhari: 795)
to je povinné pro každého, kdo se modlí, i když se člověk modlí za Imaamem.
9. První Klanění (Sajda): po dokonalém „Qawmah“ by se osoba, která se modlí, měla pohybovat, aby vykonala Sajdah (poklonu). Během prostrace, čelo a nos-společně, dvě dlaně, dvě kolena a prsty každé nohy by se měly dotýkat země. Všechny části těla by měly být ve směru Qibla i-e rukou, nohou atd.
člověk by měl říci:“ Alláh-u-Akbar“, zatímco jde na tvář. V vyčerpanost postoj, člověk by měl říci (at-nejméně třikrát):
سُبْحَانَ رَبِّيَ الأَعْلَى
(Subhaana Rabbiyal-Alaa)
Překlad: Sláva mému Pánu, nejvyššímu.
(Abu Dawud: 857)
10. Usadil se na tvář (Jalsah):
po dokonalém a klidném provedení jedné/první poklony by měl člověk, který se modlí, zvednout hlavu a říct „Alláh-u-Akbar“, ohýbat levou nohu a sedět na ní, zatímco pravou nohu podepřenou prsty směřujícími k Qible, dlaně jeho rukou by měly spočívat na stehnech a kolenou, záda by měla být rovná, aby se klouby vrátily na místo.
Prorok (PBUH) říkával:
“ modlitba není platná, pokud člověk nepřinese svou páteř k odpočinku, zatímco se klaní a klaní se.“(An-Nasai: 1027)
takže je důležité sedět co nejrovněji během dvou prostrací (Jalsah).
11. Druhá poklona (Sajda): pak by měl člověk provést druhý Sajdah a říkat „Alláh-u-Akbar“ a opakovat to, co udělal v první Sajdah.
12. Sedící k odpočinku (Jalsah-e-Istarahat): po provedení obou poklon, člověk by měl zvednout hlavu a řekl: „Alláh-u-Akbar“ a sedět na krátkou dobu, jak to udělal v “ Jalsah „(pobyt mezi poklonami). Osoba by to měla udělat předtím, než se postaví na druhou Rakaat (druhá jednotka modlitby).
vyprávěný Malik bin Huwairith Al-Laithi (R. A.) řekl:
„viděl jsem Posla Alláha (S. A. W.) modlit se a v lichém Rakaatu seděl na chvíli, než vstal.“(Sahih Bukhari: 823)
13. Druhý Rakaat (2. jednotka modlitby): poté, co se postavil na druhou Rakaat, člověk by měl složit ruce nad hruď, jak to udělal v prvním Rakaat a začít recitaci recitací „Bismillah ir-Rahman ir-Rahim“ a Súra Al-Fatihah následovaný jakoukoli pasáž nebo kapitolu Koránu.“Pak by měl dokončit svůj druhý Rakaat způsobem prvního.
14. Tashahud (sedící pro vyznání víry): když člověk nabízí dvě, tři nebo čtyři rakaat modlitbu, on / ona by měla sedět po dvou Rakaats pro Tashahud. Pokud on / ona nabízí dvě rakaat Modlitba, než to bude jeho / její první a poslední Tashahud, ale pokud on / ona vykonává tři nebo čtyři rakaat modlitba, pak to bude jeho/její první Tashahud a on / ona bude stát po dvou Rakaats dokončit třetí (pro tři rakaat Modlitba) a čtvrtý Rakaat (pro čtyři rakaat Modlitba).
takže když člověk dokončí druhý Rakaat, sedí, aby provedl Tashahhud. Sedí na levé noze položené naplocho, jak tomu předcházelo, pokud jde o sezení mezi dvěma poklonami. Není však dovoleno sedět na dvou podpatcích pro toto sezení a také mu není dovoleno sedět, zatímco spočívá na jeho ruce, zejména na levé ruce.
Abu Humaid As-Saidi (R. A.) řekl:
„pamatuji si modlitbu Alláhova posla (s. A. W.) lépe než kdokoli z vás. …… Na druhé Rakaat, on (S. A. W.) posadil se na levou nohu a opřel se o pravou; a v posledním Rakaatu tlačil levou nohu dopředu a druhou nohu opřel a posadil se přes hýždě.“(Sahih Bukhari: 828)
osoba by měla sevřít všechny prsty své pravé ruky a položit palec na prostřední prst někdy může vytvořit kruh s palcem a prostředním prstem dohromady. Měl by ukazovat ukazováčkem směrem k Qible (směr modlitby) a upřít svůj pohled na ukazováček (je to Sunna akt vidět ukazováček při pohybu nebo ukazováčkem v Tashahud). Měl by ji agitovat (nahoru a dolů) a prosit s ní, od začátku do konce Tashahudu.
takže po dokončení dvou rakaatů by osoba nabízející modlitbu měla sedět v pozici uvedené ve výše uvedeném hadísu a poté recitovat následující:
(Attahiyyaatu lillaahi wassalawaatu, wattayyibaatu, assalaamu ‚alayka‘ ayyuhan-Nabiyyu wa rahmatullaahi wa barakaatuhu, assalaamu ‚alaynaa wa‘ alaa ‚ ibaadillaahis-saaliheen. ‚Ash-hadu‘ an laa ‚ilaaha‘ illallaahu wa ‚ash-hadu‘ anna Muhammadan ‚ abduhu wa Rasooluhu)
Překlad: všechny pozdravy pokory jsou pro Alláha a všechny modlitby a dobroty. Mír s tebou, proroku, a milosrdenství Boží a jeho požehnání. Mír s námi a se spravedlivými služebníky Alláhovými. Dosvědčuji, že není nikoho hodného uctívání kromě Boha a dosvědčuji, že Muhammad je jeho otrok a Jeho posel.
(Sahih Bukhari: 7381)
pokud osoba, která nabízí dvě rakaat modlitbu, pak po recitaci výše, on/ona by měla prosit o požehnání na proroka (S.A. W.) tím, že říká:
(Allaahumma salli ‚alaa Muhammadin wa ‚alaa ‚aali Muhammadin, kamaa sallayta ‚alaa ‚Ibraaheema wa ‚alaa ‚Aali ‚Ibraheema, innaka hameedun majeed. Allaahumma baarik ‚alaa Muhammadin wa ‚alaa‘ aali Muhammadin, kamaa baarakta ‚ alaa ‚Ibraaheema wa ‚alaa‘ Aali ‚Ibraaheema,‘ innaka Hameedun Majeed)
překlad: Ó Alláhu, propůjčuj svou přízeň Mohamedovi a rodině Mohameda, jak jsi udělil svou přízeň Ibrahimovi a rodině Ibrahim, jsi chvályhodný, nejslavnější. Ó Alláhu, žehnej Mohamedovi a rodině Mohameda jak jsi požehnal Ibrahimovi a rodině Ibrahimovi, jsi chvályhodný, nejslavnější.
(Sahih Bukhari: 3370)
pak si může vybrat, v tomto Tashahud, některý z hlášených proseb, které ho potěší, a prosit Alláha s tím. (Klikněte zde pro Duas / prosby po Tashahud)
15. Třetí a čtvrtý Rakaats:
je-li osoba nabízí tři nebo čtyři rakaat plátce, pak on/ona se postaví-up po prvním Tashahud (po recitovat ‚Attahiyyaat‘ pouze, bez prosby o požehnání na proroka (S. A. W.) a prosba po Tashahud). Osoba řekne „Alláh-u-Akbar“, když stojí za třetí Rakaat. Pak by měl dokončit svůj třetí a čtvrtý Rakaat způsobem prvního a druhého.
16. Poslední Tashahud: po dokončení třetího a čtvrtého Rakaats, osoba by měla sedět na posledním Tashahud, a oba Tashahud jsou povinné. Člověk by měl dělat v něm to, co on/ona udělala v prvním Tashahud (s Attahiyyaat‘ a prosit o požehnání na proroka (S. A. W.) a prosba po Tashahud).
17. Pozdrav (Tasleem) (Ukončení Modlitby): Po dokončení „Tashahud“, člověk by měl dát pozdravy na jeho pravé straně, otočením obličeje tak, že bělost jeho pravé tváře může být viděn, tím, že říká:
السلام عليكم الرحمة الله
(Assalam-u-alaykum wa ramatmatulllah)
překlad: mír a požehnání Alláha být vám.
poté pozdraví levou stranu a otočí obličej tak, aby byla vidět bělost jeho levé tváře tím, že řekne:
السلام عليكم الرحمة الله
(Assalam-u-alaykum wa ramatmatulllah)
překlad: mír a požehnání Alláha buď vám.
z Abdullaha (R. a.) bylo vyprávěno, že:
„Prorok (s. A. W.) říkal salam (Taslim) po jeho pravici a po jeho levici: As-salamu ‚alaykum wa rahmatullah, as-salamu alaykum wa rahmatullah (mír s vámi a milosrdenství Boží, mír s vámi a milosrdenství Boží), dokud odtud nebyla vidět bělost jeho tváře a odtud bělost jeho tváře. (An-Nasai: 1324)