„kdo koneckonců dnes mluví o zničení Arménů?“
arménská genocida byla jednou z nejpřesvědčivějších krizí v oblasti lidských práv první světové války a pomohla inspirovat Adolfa Hitlera o tři desetiletí později k provádění zvěrstev druhé světové války. Hitlerův citát je dodnes relevantní, protože síly popírání a revizionismu se stále snaží vymazat z historie záznam tohoto obrovského zločinu proti lidskosti-první moderní genocidy 20.století.
pouze prostřednictvím učení a vzpomínání na minulá zvěrstva jsme schopni pracovat na jejich prevenci a stát se humánnější společností.
22. srpna 1939 v rámci přípravy na blížící se invazi do Polska Hitler prohlásil Reichmarshal Hermann Göring a velící generály v Obersalzbergu…
„naše síla spočívá v naší rychlosti a v naší brutalitě. Čingischán vedl miliony žen a dětí k porážce – s rozmyslem a šťastným srdcem. Historie v něm vidí pouze zakladatele státu. Je mi lhostejné, co o mně řekne slabá západoevropská civilizace.
vydal jsem příkaz-a budu mít každého, kdo vysloví jen jedno slovo kritiky popravené popravčí četou-že náš válečný cíl nespočívá v dosažení určitých linií – ale ve fyzickém zničení nepřítele. V souladu s tím jsem uvedl své útvary se smrtícími hlavami do připravenosti-pro současnost pouze na východě – s rozkazem, aby nemilosrdně a bez soucitu poslali na smrt muže, ženy a děti polského původu a jazyka. Jedině tak získáme životní prostor (lebensraum), který potřebujeme. Kdo koneckonců dnes mluví o vyhlazení Arménů?“